Život jako dobrodružný román

Tenhle krásný titulek dala novinářka Míša Zindelová rozhovoru, který jsme natočili na konci února pro časopis Můžeš. Interview probíhalo na dálku - Michaela seděla u kamen v Čechách a já v tropické zahradě na Bali. Než text prošel korekturami, už jsem přistával na letišti Václava Havla a po téměř třech letech se vracel domů.

Sotva jsem vyspal jet-lag, už mi klepal na dveře fotograf Jan Špiloch, že prý potřebují nějakou mojí fotku. Byl trochu zklamaný, že zatím nemám žádný ateliér, jen sklepní depozit s obrazy. Nakonec jsme si hravě poradili a rozhovor mohl vyjít. Život jako dobrodružný román si můžete přečíst zde.

Rozhovor v sekci Kultura

Rozhovor pro Můžeš, březen 2018.

K pozadí portrétu pro nadační časopis si fotograf vybral obraz Večírek, který mi připoměl jiné, spíše erotické dobrodružství. V létě 2008 jsem naplno tvořil ve svém prvním atelieru na barokní faře v Pyšelích. Uspořádal jsem tehdy výtvarné sympozium, na které přijelo několik malířů a především malířek.

Dvě dívky jsem uložil na sofa, vybavil je vínem, cigaretami a dobrou společností. Zrzka s výrazně nalíčenými rty na sobě měla jen spodní prádlo, tmavovláska nic. Svobodomyslná atmosféra i alkohol zanechaly nejen krásné vzpomínky, ale také elektrizující plátno Večírek nabité jemnou erotikou.

Večírek, olej na plátně 110x70
 

Večírek, olej na plátně 110x70, 2008.

Letos nový český atelier teprve buduji, sympozia a bujaré večírky musím tedy odložit minimálně na léto. Už aby to bylo!

Báječné jarní mejdany vám přeje

Richard Augustin